NEPTEJ SE MÁ MILÁ
Ruda Stančík

Neptej se má milá, jakpak se mám
neptej se má milá, kam pospíchám
kam vedou kroky mý toulavý
proč mě tu nic nebaví

Za hory vysoký, za černej les
za hory vysoký odejdu dnes
tebe si má milá nemůžu vzít
já musím do světa jít

Neplakej má milá, běž domů spát
než slunce zapadne, budu ti hrát
zítra už má milá budeš sama
já budu za horama

Tak tedy má milá nashledanou
zpívám ti písničku uplakanou
i když ti říkám, že mám tě rád
musím se na cestu dát
i když ti říkám, že mám tě rád
musím se na cestu dát


KOUZELNÁ ZAHRADA
Ruda Stančík

Když mraky nebem plují a mlha k zemi padá
vlaštovky poletují a slunce zapadá
nad řekou se stmívá, už lampy rozsvěcují
ve stínu se skrývá kouzelná zahrada

Pod korunami stromů někdo tiše zpívá
rudé lampióny a ptáci ve větvích
nechce se ti domů a někdo prstem kývá
kytara už duní a kolem tebe smích

Tak zastav se chvíli a posaď se k nám
a napij se rovnou ze džbánu
zastav se chvíli a když budeš chtít
s námi se propiješ k ránu

Laj laj laj la la la, laj la la la . . .

Tak to někdy bývá, že všechny hlasy ladí
stačí jen pár tónů a je tu nálada
struny tiše zvoní, dobré víno chladí
a všude kolem voní kouzelná zahrada

Tak zastav se chvíli a posaď se k nám . . .


SANTIANO
traditional / text Ivo Fišer

Kdo o sobě chce říct, že je námořník
měl by znát Santiano
bílou loď, co má štíhlej dřík
jak ty krásný holky v Saint-Malo

Sem s písničkou a dokola,
johoho Santiano
když bůh dá, tak už ráno
kotva žbluňkne doma u mola

Jen koření od zádi až po špici
veze k nám Santiano
celá loď voní skořicí
jak ty sladký holky v Saint-Malo

Sem s písničkou a dokola . . .

A ten, kdo nešel spát, slyší vítr hrát
v ráhnoví Santiana
zpívá mi tu co já mám rád
co ji zpívaj všechny holky v Saint-Malo

Sem s písničkou a dokola . . .

Tvou přídí zatím dál vlny zmítají
ale já, Santiano
vidím, jak nás vítají
všechny holky u nás doma v Saint-Malo

Sem s písničkou a dokola . . .


JAK VČERA, VLONI....
Ruda Stančík

Den začal vlhkým ránem
jak včera, vloni, před léty
a větve jabloní až k zemi ohnutý, hm mm mm

Je to stejně krásný - á á á á
je to stejně krásný - á á á á
jak včera, vloni, před léty

Město se probouzí
jak včera, vloni, před léty
a barvy plakátů už z dálky volají, hm mm mm

že je to stejně krásný - á á á á
je to stejně krásný - á á á á
jak včera, vloni, před léty

Zas vyšel půlměsíc
jak včera, vloni, před léty
a hvězdy nad hlavou, do noci zpívají, hm mm mm

Je to stejně krásný - á á á á
je to stejně krásný - á á á á
jak včera, vloni, před léty


JÁ, KAPITÁN
Ruda Stančík

Už z přístavu loď vyplouvá a ráhnoví už praská
jsem tvůj kapitán a ty jsi moje láska
na širý oceán naše bárka míří
nevíme, co nás čeká a co nám cestu zkříží

Já, kapitán u kormidla stojím
kolem nás oceán a já se trochu bojím
až jednou za pár let se do přístavu vrátím
pak možná uvěřím, že za všechno se platí

Láska je uragán, co lodí lehce zmítá
jsem tvůj kapitán a ty jsi láskou zpitá
a bárka pod námi na vlnách se houpá
náš cíl je neznámý a plachta vzhůru stoupá

Už nikdo nečeká, že se zpátky vrátím
já, kapitán další rundu platím
na cestu zpáteční dosti času zbývá
a vítr v plachtoví pořád ještě zpívá
na cestu zpáteční dosti času zbývá
a vítr v plachtoví pořád ještě zpívá
pořád ještě zpívá
pořád ještě zpívá


MARKÉTĚ
Ruda Stančík

Venku svítá, hvězdy blednou
dívám se dívám na tvou tvář
na kůži teplou jako léto
píšu tvé jméno - Markéto

Tvoje oči a tvůj smích
to je sen, co už dávno mám
do tvých vlasů se zamotám
řekni co chceš, to ti dám

A tvoje láska je oceán
z břehu na břeh nevidím
a tvoje láska je oceán
ve kterém se možná utopím

Vím, jednou zmizíš jako dým
já nechci vědět - kam a s kým
léto je krátké, už padá stín
já nechci vědět - kam a s kým

Venku svítá, hvězdy blednou
dívám se dívám na tvou tvář
na kůži teplou jako léto
píšu tvé jméno - Markéto
na kůži teplou jako léto
píšu tvé jméno - Markéto


VŠAK JSEM TO ŘÍKAL
Ruda Stančík

Však jsem to říkal, že zmizíš jako dým
a ty ses' smála - bůh ví jaký šprým
lá lá lá lá, lá lá lá lá

Možná si vzpomeneš, jak jsem ti hrál
že léto je krátké - a tak dál
lá lá lá lá, lá lá lá lá

Jen na malou chvíli se zastavil čas
však teď už zas běží, běží kolem nás
lá lá lá lá, lá lá lá lá

To se tak stává, že ztratíme svůj cíl
a na cestu zpátky už nezbývá sil
lá lá lá lá, lá lá lá lá
lá lá lá lá, lá lá lá lá

Však jsem to říkal, že zmizíš jako dým
a ty ses' smála - bůh ví, jaký šprým
lá lá lá lá, lá lá lá lá
lá lá lá lá, lá lá lá
však jsem to říkal . . .


ČEKEJ MĚ
Magda Bartošová

Čekej a já vrátím se
čekej, když se stmí
čekej, i když na římse
déšť se rozteskní

Čekej ve dnech tropických
čekej, když je mráz
čekej, i když ostatní
zapomněli snad

Až se ve svých myšlenkách
matka smíří s tím
že se domů lásko má
nikdy nevrátím

Až přátelé po nocích
budou víno pít
vím, že sílu k čekání
nenecháš si vzít

Když ti z končin vzdálených
nepřijde psaní
víru svou a naději
schovej do dlaní

Jak jsem přežil, bude dál
tajemství nás dvou
nikdo jiný k čekání
neměl sílu tvou

Čekej a já vrátím se
čekej, když se stmí
čekej i když na římse
déšť se rozteskní


TAK TĚ VÍTÁM
Ruda Stančík

a a a a a á, a a a a a á

Tak tě zas vítám lásko, jen pojď dál, jen pojď dál
sundej boty toulavý
kabát, čepici a šál
tak tě zas vítám lásko, tak tě vítám z dlouhejch cest
máš v očích prach všech pouští
smutek a špínu velkoměst

A a a a a a á, a a a a a á

Tak tě zas vítám lásko, jen pojď dál, jen pojď dál
je to všechno hrozně dávno
málem bych tě nepoznal
tak tě zas vítám lásko, tak tě vítám tuláku
máš ruce samej šrám a vlasy plné bodláků

A a a a a a á, a a a a a á

Tak to vidíš lásko, a zatím uběhlo pár let
už víš, jak na světě to chodí
a teď se vracíš domů zpět
no tak to vidíš lásko, jako já jsem tenkrát stál
teď tu stojíš sama u dveří - tak pojď dál

A a a a a a á, a a a a a á
A a a a a a á, a a a a a á


DÁVNO, DÁVNO
Jevgenij Doga / text Ruda Stančík

Dávno, dávno, dávno vím
že se domů nevrátím
až se po mně budeš ptát
já už budu jinde spát

Laj la la la la, la la la la, laj la la la la la la la la
laj la la la la la la la la, laj la la la laj la la

Dávno, dávno, dávno to znám
když na koně nasedám
jako vítr chci se hnát
o tebe už nechci stát

Laj la la la la . . .

Dávno, dávno nestojí mi za to
tvoje láska, tvoje zlato
až kytara zazvoní
já už budu na koni

Laj la la la la . . .

Dávno, dávno, dávno to znám
v duši své teď oheň mám
oheň hoří a ty víš
už mě nikdy nespatříš

Laj la la la la . . .
Laj la la la la . . .


HOP, HOP, HOP
Jevgenij Doga / text Ruda Stančík

Hrajou housle někde v dáli
oheň hoří, oheň pálí

Jako můra nad plamenem - hop hop hop
až do rána budem tančit - hop hop hop
daj da da dá, daj da da dá - hop hop hop
až do rána budem tančit - hop hop hop

Na nebi už hvězda svítí
až do rána budem píti

Jako můra nad plamenem . . .

Noc je temná, noc je dlouhá
život je jen chvíle pouhá

Jako můra nad plamenem . . .

Nebem letí černá vrána
hrajte housle až do rána

Jako můra nad plamenem . . .

A když oheň dohořívá
hrajou housle, basa zpívá

Jako můra nad plamenem . . .


ZELENÉ PLÁNĚ
traditional / text Ivo Fišer

Tam, kde zem duní pod kopyty stád
znám plno vůní, co dejchám je tak rád
čpí tam pot koní a voní tymián
kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán
rád žiju na ní v tý pláni zelený

Tam kde mlejn s pilou proud řeky hnal
já měl svou milou a moc jsem o ní stál
až přišlo psaní, ať na ni nečekám
prý k čemu lhaní a tak jsem zůstal sám
sám znenadání v tý pláni zelený

Dál čistím chlív a lovím v ořeší
jenom jako dřív mě žití netěší
když hlídám stáj a slyším vítr dout
prosím, ať jí poví
že mám v srdci troud

Kdo ví, až se doví z větrnejch stran
dál, že jen pro ni tu voní tymián
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží
a ona k spaní se šťastná uloží
sem do mejch dlaní v tý pláni zelený


RÁNO
Ruda Stančík

Když černá mlha vzhůru stoupá
když slyším někde dětský smích
člun vzpomínek se v hlavě houpá
a den je bílý jako sníh

A velký vůz svý hvězdy sbírá
a ukládá je na polštář
a Bůh se z mraků na zem dívá
a nad hlavou má svatozář

Když na východě hvězda padá
a zhasíná i Orion
kdo ví, jestli mě máš ráda
a srdce tluče jako zvon

A hudba sfér se tiše vkrádá
slyším housle v dáli hrát
a další hvězda na zem padá
a nikomu se nechce spát

A zlaté slunko vzhůru stoupá
krouží nad modrou planetou
člun vzpomínek se v hlavě houpá
a ráno kytky rozkvetou

A a a a a a a a á a a a a a a a á
a a a a a a a a á a a a a a a a a á....


BÍLÁ RŮŽE
Ruda Stančík

Ten den, kdy přišla na svět malá bílá růže
svět se přestal mračit, slunce vyšlo ven
nepatřila nikomu a přitom všem

Tak den co den ta růže kvetla dál
tichou nocí zářil, tichou nocí zářil její květ
a jenom vítr na flétnu jí celý den hrál
jednou se však člověk do ní zahleděl

Dlouho chodil kolem růže jako stín
každou noc jí vídal, každou noc ji vídal ve svých snech
stavěl pro ni lůžko z jemných pavučin
jednou k ránu bílou růži utrhnul

Měl ji rád a růže kvetla dál
jenom pro ni zpíval, jenom pro ni zpíval píseň svou
každý den tu svoji růži zaléval
jednou na ni ale s vláhou zapomněl

Ten den, kdy začla vadnout malá bílá růže
zatáhlo se nebe - ztichnul celý svět
ráno ležel vedle vázy mrtvý květ
a láska už se nevrátila nikdy zpět


OBRÁZEK
P.Simon-A.Garfunkel / text Ruda Stančík

Dávno, tak dávno už skončil ten čas . . .
čas dětských úsměvů
nevinných důvěrností
Ze starých příběhů zůstal jen obrázek
pár bledých vzpomínek
to je vše, co zbývá

Time it was and what a time it was - it was . . .
a time of innocence
a time of confidences
Long ago it must be
I have a photograph
preserve your memories
they´re all that´s left you

Hmmmmmmmmm....


ALBERTA
černošské blues / text Ruda Stančík

Alberta, Alberta, holka bláznivá
Alberta, Alberta, holka bláznivá
den co den domů až k ránu chodívá

Alberta, Alberta, černou kůži má
Alberta, Alberta, černou kůži má
když kapela spustí, do tance se dá

Alberta, Alberta, holka toulavá
Alberta, Alberta, holka toulavá
když z flámu se vrací, tak se usmívá

Alberta, Alberta, odešla bůhví kam
Alberta, Alberta, odešla bůhví kam
ona snad neví, že já zůstal sám

Alberta, Alberta, holka bláznivá....


DÍVKA Z TENNESSEE
Chuck Berry / text Ruda Stančík

Znal jsem jednu dívku, byla tancem posedlá
když hráli rock and roll, tak třeba tři dny nejedla
jednou ale zmizela, já nevím proč asi
prý utekla do U.S.A. do státu Tennessee

A pak mi jednou přišel pohled - to je teda gól
že prý jezdí po světě a tančí rock and roll
"Jinak se mám krásně, je tu príma počasí
tak zdravím všechny známý - Tvoje dívka z Tennessee."

A od těch dob už uběhla dost velká řádka let
a mockrát kolem slunce otočil se celej svět
když jednou takhle na náměstí vidím boudu stát
a slyším starej rock and roll za oknem tiše hrát

A na tý boudě nápis - přijela hvězda z U.S.A.
(Beautiful starr from U.S.A.)
a jestli se rád bavíš, tak přijď a neváhej
(Everybody come on today!)
show ve stylu rock and rollu v každém počasí
hraje, zpívá, tančí Vaše dívka z Tennessee
z Tennessee, z Tennessee
Dívka z Tennessee


BLUES NOČNÍHO VLAKU
černošské blues / text Ruda Stančík

Můj vlak houká z dálky, duní krajinou blues
můj vlak houká z dálky, duní krajinou blues
po nebi táhnou mraky, nad hlavou mám Velkej vůz

Tohle já dávno znám, vlak zahouká a hned je mi líp
tohle já dávno znám, vlak zahouká a hned je mi líp
já dopil svoje pivo a potom jsem cigáro típ'

Sedím sám v prázdném kupé
za oknem tma a chce se mi spát
sedím sám v prázdném kupé
za oknem tma a chce se mi spát
moje holka z Mississippi teď bude se mi chvíli zdát

Až se ráno vzbudím, venku bude novej den
až se ráno vzbudím, venku bude zas novej den
jak voda v Mississippi odplouvá i můj sen

Vlak houká svoje blues a k nebi stoupá černej dým
vlak houká svoje blues a k nebi stoupá černej dým
proč kalnou Mississippi stále nikde nevidím


NASHLEDANOU LÁSKO
Ruda Stančík

Nashledanou lásko, je čas loučení
nashledanou lásko, to nikdo nezmění
Nashledanou lásko, tak se tedy měj
šátkem zamávej

Nashledanou lásko, teď se můžeš smát
nashledanou lásko, míval jsem tě rád
bylo ti to málo, snad jednou najdeš víc
tak neříkej už nic

Nashledanou lásko, chceš lítat jako pták
nashledanou lásko, už letíš do oblak
Tak tedy sbohem lásko, čert aby tě vzal
no a já potáhnu dál


CESTY
Ruda Stančík

Kolik bylo slavných svátků
kolik bylo všedních dnů
kolik času ještě zbývá
kolik nadějí a snů

Kolikrát jsi na rozcestí
váhal, kterou cestou jít
jednou smůla, jindy štěstí
jednou bouře, jindy klid

Kolikrát jsi přišel
kde tě nikdo nečekal
stokrát z mraků měsíc vyšel
a stokrát šel jsi zase dál

Kolikrát jsi cestu ztratil
kolikrát ses' vydal tmou
kolikrát jsi bloudil
cestou necestou

A kam jsi to chtěl vlastně dojít
dnes už marně vzpomínáš
dlouhých tratí už se bojíš
rozcestím se vyhýbáš

No tak tedy hlavu vzhůru
do mraků se podívej
tam kde všechny cesty končí
vidíš obzor šedivej

Lalalalalalalalala . . .


PRKNA, CO ZNAMENAJÍ SVĚT
Ruda Stančík

Světla v sále hasnou, hudba začla hrát
opona se zvedá, ztichnul celý sál

Bledé tváře herců, barvy kostýmů
těžká vůně růží a levných parfémů

Ve vlasech papírový květ
prkna, co znamenají svět
ve vlasech papírový květ
prkna, co znamenají svět

Každý večer znovu, hra stokrát ohraná
Harlekýn a Kolombína tančí spolu do rána

A housle tiše hrají, divák slzy utírá
krásné dívky tančí a Pierot umírá

Ve vlasech papírový květ.....

Je pozdě, hra už končí, potlesk herce provází
opona už padá, diváci odchází
A světla v sále hasnou, venku se vítr prohání
ulice dávno ztichly, jen Pierot dál se uklání

Ve vlasech papírový květ....


STARÝ KLAVÍR
Ruda Stančík

Bylo to dávno, možná že byl to sen
já tenkrát několik dobrých kamarádů měl
několik přátel a spolu jsme trávili čas
co bude dál, nikdo z nás nevěděl

Ve starém sklepě starý klavír stál
já na něm každý večer kamarádům hrál
zpívali jsme a smáli se až do rána
někdo nám záviděl a někdo nadával

Zdálo se snadné rozeznat pravdu a lež
a celej bláznivej svět nám tenkrát k smíchu byl
bylo to štěstí, ale nikdo to nevěděl
pak přišel čas, život nás rozdělil

Každý z mých přátel jinou cestou šel
na starý klavír dávno, dávno zapomněl
bláznivej svět se kolem nás točil dál
ale vrátit se zpátky nikdo z nás neuměl

A dál běží čas a vítr stopy svál
já na ten starý klavír zahrát bych si chtěl
rozeznat jako dřív, co je pravda a lež
ale bojím se, že bych to už neuměl

La la la la , la la la la la la....


TY A JÁ
Ruda Stančík

Nad řekou modravý dým, mlha nad údolím
uprostřed divokých skal - královna tuláků a tulácký král

V zahradě bláznivých snů, za nocí pod hvězdami
hranice všedních dnů - zůstaly daleko za námi

Nad Prahou hvězdy blikají, průvodčí se usmívá
tramvaje pod Hradem cinkají - a starý gramofón tiše zpívá

Jak běžel čas, přišel mráz a chladný vítr vál
plamínek zhas, ubylo krás a smutný valčík hrál

Šedivý prach padá do očí, vrásek přibývá
z tramvají zmizeli průvodčí - a starý gramofón dávno nezpívá
Ty jsi dnes trochu pobledlá, já hledám ztracený sen
barevná fotka vybledla, svátek se nekoná každý den

Jen ty a já, já a ty
kolem nás prázdný sál
jen my dva, ty a já
a valčík hraje dál


ORIENT BLUES
Ruda Stančík

Co se to s tebou holka děje
když tvoje duše k nirváně spěje
jak Dalajláma na zemi sedíš
mlčíš a do zdi hledíš

Talíře máš z čínského porcelánu
a knihy o indickém oceánu
a v noci spíš na prkně bez matrace
bezvadná relaxace

Možná´s mě holka měla kdysi ráda
teď ale máš nového kamaráda
hlavou ti táhne orientální hudba
z obrázku civí Budha

A a a a a a a a a a a . . .

Říkáš mi, že ses vůbec nezměnila
že stále žiješ, jak jsi vždycky žila
žes jenom náhle boha objevila
za lásku vyměnila

A a a a a a a a a a a . . .


JÁ TADY A TY TAM
Ruda Stančík

Už dávno nechceš za mnou jít
já nechci za tebou
každý z nás už má svůj klid
svoje nebe nad sebou

A další den a další noc já na skále stál
a bledý měsíc nad hlavou - jak drahokam plál

Už dávno není o co stát
už nám nic nevadí
dvě smutné temné postavy
na šedém pozadí

A další den a další noc . . .

A další den a další noc
já stál tam lásko má
k ránu chladný vítr vál
na nebi měsíc jak drahokam plál
hmmmmm hmmmm

Už na mě dávno nemyslíš
a já už nečekám
jako dva stromy v zahradě
já tady a ty tam

A další den a další noc
já stál tam lásko má . . .


EL CONDOR PASA
peruánská melodie 14.stol. / text Ruda Stančík

Jak rád bych jako orel k nebi vzlét´
kdybych směl, kdybych tak směl
to bych rád, hmmm

A bílou lodí rád bych vyplul hned
kdybych směl, kdybych tak směl
tak to bych rád, hmmm

Rád bych vyplul někam dál
tam, kde zem už splývá s tmou
každý z nás je spoutaný
s touhle zemí vyprahlou, tak vyprahlou, hmmm

Tulákem se stát a projít svět
to bych si přál, kdybych směl
tak to bych si přál
A volný být jak kondor ve skalách
kdybych směl, kdybych tak směl
hmm, to bych rád

Rád bych vyplul......


CIZINEC
Joan Baezová / text Ruda Stančík

Jak je to dlouho, co s tebou jsem naposled stál
a říkal - má lásko
do temných očí se díval a celou tě hřál
tenkrát, lásko
noc byla tichá, jen vánek v korunách vál
v zátoce u řeky někdo písničku hrál, hmmmm

Já blázen myslel, že navěky jen pro nás hvězdy
budou zářit jako tenkrát
jenže dávno už o hvězdy nestojíš, jako dřív
jako kdysi, jako tenkrát
a hodiny plynou a bez konce ubíhá čas
bloudím krajinou a věřím, že najdu tě zas
najdu tě zas

Já v tomhletom světě náhle se cizincem stal
co neví, jak dál
co neví, odkud přišel a kde se tu vzal
co neví, kde se vzal
v ulicích tisíce světel jak na nebi hvězd
a cesty, co vedou až někam do vzdálených měst
vzdálených měst

Pak v hotelu na hlavní třídě já za oknem stál
a čekal, jestli přijde
Bůh ví, co jsem hledal, bůh ví co našel
snad jednou to vyjde
noc byla temná a horká, jak jsem si přál
ve stínu pod oknem někdo si na lásku hrál – hmmmm

Ráno je chladné a mlhou se probouzí den
toulám se městem a nevím, kde zůstal můj sen
kde je můj sen

Jen neříkej, že někdy neslyšíš z dálky ten hlas
jak ti šeptá – lásko
a hodiny plynou a bez konce ubíhá čas
jako vítr - lásko.


PŮLNOČNÍ
Leonard Cohen / text Ruda Stančík

Končí den, vítr ztich, světla ubývá
běží stín po kopcích a všechno přikrývá

Už první hvězda se z oblohy dívá
a Leonard Cohen v rádiu zpívá
Lásko, já čekám, já čekám, já čekám, čekám dál
já čekám dál

Skončil den, město spí, půlnoc přichází
poslední samotář domů odchází

A další hvězda se z oblohy dívá
a Leonard Cohen v rádiu zpívá
Lásko, já čekám, já čekám, já čekám, čekám dál
já čekám dál

Zas je tu den, bledne stín, za oknem svítá
nad městem v oblacích černý havran lítá

A poslední hvězda se z oblohy dívá
a Leonard Cohen v rádiu zpívá
Oh I need you, I need you, I need you, I need you now
I need you now


MARIA MAGDALENA
Ruda Stančík / text Magda Bartošová

Touha a hřích, pláč nebo smích
v duši oheň a v očích divná zář
vezmi si bič a ruce mi svaž
já čekám trest, vždyť jsem jenom žhář

Tak nečekej, hlaď mě ty ruko roztřesená
kde není svatozář, je jen žena
hříšná Magdaléna, hříšná Magdaléna

Hříšná Magdaléna, čert ji vem
hříšná Magdaléna, je jako sen
ve vlasech růže, snář nepomůže
jen malou chvíli a pak ti uniká

Tak nečekej, hlaď mě...

Hříšná Magdaléna, Maria Magdaléna


NEZNÁM TVÉ JMÉNO
Leonard Cohen / text Ruda Stančík

Neznám tvé jméno, nevím kolik máš let
neptám se kde bydlíš a jestli se vrátíš zpět
zůstaň chvíli se mnou, jenom žádný spěch
vůbec nic neříkej, ať slyším jen tvůj dech
ať slyším jen tvůj dech

Sundej svůj mokrý plášť
(déšť padal celou noc)
rozhoď vlasy na polštář a čekej na půlnoc
až v dálce zvony zazvoní, jenom žádný spěch
pak se k tobě nakloním, ty uslyšíš můj dech
uslyšíš můj dech

Nejsem ten správný chlap, nevím co bude dál
doufám, že nehledáš žádný ideál
stačí, když jsi se mnou, jenom žádný spěch
zapomeň na celej svět a poslouchej můj dech
poslouchej můj dech

Ráno ustal déšť, zbylo jen pár vět
neptej se kde bydlím a jestli se vrátím zpět
až v dálce zvony zazvoní, snad uslyším je hned
až půlnoc deštěm zavoní a možná za pár let
pak se vrátím zpět

Hmmmmm . . .


DŮVOD K OSLAVĚ
Ruda Stančík

Zapomeň na všechno, co za ta léta sebral čas
a nešťourej do paměti
(na na na na na na na ná)
máš svoje kamarády a holky tě mají rády
nevšímej si jak to letí
(na na na na na na na ná)

Na světě není jenom trápení, je taky naděje
a ta umírá poslední
(na na na na na na na ná)
tak vezmi kytaru a nebo zajdi do baru
a sklenici svou pozvedni
(ná na na na ná)

Glo glo glo glo glo glo glo glo glo gloria
glo glo glo glo glo glo glo glo glo gloria

A po ránu se radši do zrcadla nedívej
a neříkej, že přišel už čas
(na na na na na na na ná)
zachováš - li chladnou hlavu, je to důvod pro oslavu
ať si prší nebo je mráz
(na na na na na na na ná)
Tak seber se a kup si nový kvádro na sebe
celkem vzato stojí za to žít
(na na na na na na na ná)
holky už čekají a potichu si zpívají
tak budem zase chvíli pít

Glo glo glo glo glo glo glo glo glo gloria........


BLÁZEN NA KOPCI
J.Lennon-P.McCartney / text Ruda Stančík

Den co den, sám a sám
na kopci každé ráno klidně postává
na tváři úsměv blázna, slunce má nad hlavou
zná všechny písně ptáků

Ten blázen dobře ví, že se svět točí dál
jenom on každou noc vyhlíží ke hvězdám

Tak den co den svět obchází
hlavu má v oblacích, nic mu neschází
tisíce písní zpívá a ptáci mu rozumí
z mraků se na zem dívá

Ten blázen dobře ví, že se svět točí dál
jenom on každou noc vyhlíží ke hvězdám

Pořád si jenom zpívá a nikdo ho neslyší
z mraků se na zem dívá

Ten blázen dobře ví, že se svět točí dál
jenom on každou noc vyhlíží ke hvězdám

Na tváři úsměv blázna, volný jako pták
pořád si zpívá

Blázen dobře ví, že se svět točí dál
jenom on každou noc vyhlíží ke hvězdám


SUZANNE
Leonard Cohen / text Ruda Stančík

Suzanne - jako víla - stejně ráda tančí
krásná a milá - té noci hráli valčík
vím, je trochu zvláštní, když do trávy si sedá
a potom někam vzhůru hledí, asi něco v nebi hledá
a jenom malou chvíli svou ruku v mojí nechá
jak chladná voda v řece - stále někam spěchá dál a dál

Suzanne je jako vánek
který večer čelo chladí
a než přijde spánek
nejdřív po vlasech tě pohladí

Suzanne, kde zase vězíš se svýma myšlenkami
když se na mě díváš, dobře vím, že chceš být chvíli sama
Suzanne, kam běžíš, jsi jako vítr v síti
jako víno v číši, když se v záři slunce třpytí
a v očích míváš hvězdy, když se v noci touláš
a ve vlasech máš perly
když se k ránu rosou brouzdáš, Suzanne

Suzanne je jako vánek . . .

Suzanne, na co myslíš, když k ránu hvězdy blednou
jak rád bych spoutal tvou duši neposednou
a Suzanne chvíli mlčí, pak se ke mně skloní
má sukni vykasanou a vlasy jí trávou voní
a někde v dálce slyším temný dusot koní
a srdce náhle buší a zvony v duši zvoní nám, Suzanne

Suzanne je jako vánek . . .


ANDĚL
bratři Gibbové / text Ruda Stančík

Strážný anděl, přítel můj
křídly zamával, oblohou letí
cítím na tváři chladivý vánek a stín

Vlídný spánek přichází
v dálce slyším, jak houpá se moře
tichou hudbu a ptáky ve větvích

Bílý anděl, co měl dívčí tvář
kroužil po nebi dál
vím, že měl nad hlavou svatozář
škoda, že se mi jen zdál

Krásný sen, když odchází
zanechá po sobě podivný smutek
ten mě provází celý den jako můj stín

Bílý anděl, co měl . . .

Krásný sen, když odchází . . .

Pampampararararampapá . . .


TY VÍŠ
irská balada 15.stol. / text Ruda Stančík

Jako zvon, co z dálky zní
stále slyším tvůj pláč i smích
a vždycky, když si vzpomenu
uslyším tichou ozvěnu

Tenkrát na břehu jezera
já zabloudil tam právě
ty koupala ses za šera
tvé šaty ležely v trávě

Ty víš, kdo měl tě rád
kdo byl ten blázen, co o lásce snil
ty víš, kdo růže krad´
a kdo je k tvým nohám položil

Už stojí dům, už stojí náš hrad
pár kroků od jezera
a vlny pod námi se houpají
když rosa padne zvečera

A léto končí, čas běží dál
za oknem růže uvadá
večer, co večer já na loutnu hrál
tak sladce voní zahrada

Ty víš, kdo měl tě rád.......

Snad ďábel sám mi pošeptal
abych šel na ten pitomej flám
když jsem se vrátil, bože můj
navěky zůstal jsem sám

U břehu našeho jezera
divoké vlny burácí
nad vodou bílý leknín rozkvetl
a prázdný člun se smutně kymácí

Ty víš, kdo měl tě rád......

Ty víš, kdo měl tě rád
kdo byl ten blázen, co o lásce snil
ty víš, kdo růže krad´
a kdo je na hrob tvůj položil


ZE DNE NA DEN
Ruda Stančík

Tak ze dne na den klidně si tu žijem
a zdá se nám, že chytří jsme už dost
navzájem se rádi kritizujem
nevadí nám vlastní lhostejnost

Sami sebe klidně podvádíme
nikdo z nás své chyby nevidí
jeden druhému závidíme
za lhaní se nikdo nestydí

Tak ze dne na den klidně usínáme
a vůbec nic o sobě nevíme
jeden druhého pomlouváme
slepí kolem sebe chodíme

Jen otazník za větou nám zbývá
pár hloupých frází stoletých
někdo z vás hlavou smutně kývá
a jiného už dávno přešel smích

Tak ze dne na den klidně si tu žijem
a zdá se nám, že chytří jsme už dost . . .


PODIVNÁ DOBA
Ruda Stančík

Nejdříve zakoupí ranní tisk
Za zvuků sirény fárají dolů
Plní plán a závazky
Až do půl třetí a pak jdou domů

Ve frontě na maso jsme museli stát
Zatímco prapory nad námi vlály
Každý den stejnou písničku
Za dobrou práci v rádiu hráli

Podivná doba, podivná doba
co vlastně přinesla, co vlastně přinesla?
Kámen a železo, olovo ve vzduchu
i naše srdce už zkameněla

A dál se tu bezhlavě morduje zem
A blbost kvete tak jako kdysi
Jen někteří z nás ještě míváme sen
Aby tu jednou nevládly krysy


SMUTNÁ PÍSEŇ
Ruda Stančík

La la la la la la, la la la la la la . . .

Tak jenom hlavu sklonit, můžeš se třeba opít
Motáš se ulicemi, nevíš kudy dál
Město se zdá mrtvé, nebe je smutné
Večer přichází, má barvu sazí

Teď třeba stojíš u kina, a příběh z války začíná
Díváš se do tmy ulic, milá nepřišla
Hlava se ti točí a tvoje oči
Ptají se co dál, ptají se co dál

Ráno jdeš do práce, není to legrace
Po práci na schůzi, po schůzi na pivo
V putyce zoufale čekáš - nečekáš
Štěstí pomalé - ty se nedočkáš

La la la la la la, la la la la la la . . .

Když ráno vstaneš z postele, a chceš se tvářit vesele
Pustíš si rádio, zprávy posloucháš
V jakémsi světě žiješ, jakési pivo piješ
Nějaká slova mluvíš, nějaký čas měříš

Něco stále hledáš, na něco čekáš
Nikdo nepoví - co nikdo neví

La la la la la la, la la la la la la . . .


ŠTĚKALI NA SEBE
Ruda Stančík

Štěkali na sebe, dva malí pejskové
Kalnýma očima hleděli na sebe
Štěkali, štěkali, bylo psí počasí
Jestlipak někdo ví, proč asi, proč asi?

Štěkali na sebe, dva malí pejskové
Ostrýma zubama skočili na sebe
Trhali, trhali svý těla na kusy
Upadli do trávy, o život nestáli

V prachu se válejí, dva malí pejskové
V příkopu u cesty dvě těla ubohé
Štěkali, štěkali, vrčeli na sebe
Teď s hlavou krvavou leží tu společně

Štěkali, štěkali, vrčeli na sebe
Teď s hlavou krvavou leží tu společně - hmmm


TAK SI MYSLÍM
Ruda Stančík

Tak si myslím, že to nebylo tak špatný
Třeba v Indii - tam bylo mnohem hůř
Přece u nás bylo všechno tak jasný
Jedinou zbraní, co vám prodali - byl nůž

Tolik kultůry, co vozili k nám z Moskvy
To neměl na západě žádný stát
Na Vánoce pomerančů, co jste chtěli
Prostě bylo pořád co žrát

Taky důchodci to měli u nás dobrý
Kdo byl starý - už nemusel pracovat
Stačilo se dožít šedesáti let
A nebylo už kam pospíchat

A naše mládež - ta nám dělávala radost
Skoro všichni se shlukli v SSM
Až na těch pár jedinců, co kazili ten průměr
Co bydleli v tý chajdě pod lesem

Žili si tam jako velcí páni
Jakoby jim patřil celej svět
Tuláci bez kravaty - hlavy plné snů
Naštěstí jich bylo míň než pět

No a tak si myslím, že to nebylo tak špatný
Jinde bylo možná ještě hůř
U nás bylo všechno tak jasný
jedinou zbraní, co vám prodali - byl nůž


UŽ PŘIŠEL ČAS
Ruda Stančík

Už přišel čas, abychom zas
pozvedli hlavu
Je to už víc, než dvacet let
bloudíme v davu
Nesmíme psát, nesmíme číst
nesmíme se na nic ptát
Máme strach někomu říct, jak smutný je to stát

Už přišel čas, abychom zas
přestali zívat
Je to zlý sen, na všechno jen
musíme kývat
Život je víc, než pouhý vděk
za to, že můžem žít
Život je víc, než dlouhý věk, právo žít nám chtějí vzít

Už přišel čas, narovnat zas
ohnuté záda
Přišlo jich moc, zůstali zde
byla to zrada
Čekáme víc, než dvacet let
až někdo řekne - DOST
přišel čas, nezvaný host
ať se vrátí domů . . .


BLUES O STÁDU KRAV
Ruda Stančík

Šel jsem tak jednou světem a potkal stádo krav
Kouknu se pořádně a vidím lidskej dav
V čele stáda šlape starý vůl
Na očích černé brýle a v ruce bílou hůl

Chtěl jsem projít kolem po svý cestě dál
Těch co šli za tím volem jsem si nevšímal
Jenže krávy začly bučet ze všech stran - hmmm
Kdo nejde s námi, táhne proti nám

Dostal jsem strach, že mně stádo pohltí
Nedalo se nic dělat, nebylo vyhnutí
Tak jsem se otočil a zpátky utíkal
Běžel jsem k tý propasti uprostřed šedých skal

Stádo se žene za mnou, ohlížím se zpět
Slepej vůl mává bílou holí a křičí - vpřed, jenom vpřed!!
Už vidím prapory v předních řadách vlát
Před propastí náhle zahnu a zůstanu tiše stát

Tak to teda bylo moje blues o stádu krav
kterýmu se zatraceně podobá tupohlavej lidskej dav
Teď celá země duní a skály padaj tmou - hmmm
A já vyskočím na koně a zpívám si tu svou:

Kaňonem takhle k večeru, uhání kovboj v sombréru
a haleká si jupi jupi jou
hmmm, hmmm, hmm, hmm . . .


ZELENÉ KABÁTY
Ruda Stančík

Zelené kabáty, studeně ksichty
lampasy na kalhotách
kožené opasky, čepice s kšilty
souhvězdí ze zlata na výložkách

Vybledlé prapory, ostnaté dráty
kámen se proměnil v prach
společné záchody, zkřížené hnáty
život se vytratil, zůstal jen strach

Milostné dopisy, zamčené skříně
pod zámkem ukrytý sen
soukromí spacáku, pravda ve víně
zbytečná noc a zbytečný den

Vojenské předpisy, úřední zápisy
na lásku nezbývá čas
zkažená potrava, hromadná otrava
železná postel, ticho a mráz

Osobní průkazy, tresty a zákazy
člověk se naučí bát
služební výkazy, pitomé rozkazy
pochodem vchod - a zastavit stát


VÁNOČNÍ
Ruda Stančík

V dálce zvony zvoní píseň vánoční
v kasárnách už skončil den a na západě slunce zhasíná
s puškou v ruce stojí voják na stráži
štědrý večer právě začíná

Smutně do tmy hledí, padá tiše sníh
bajonetem kreslí na zeď srdce a v něm čtyři písmena
kolem plotu chodí stále dokola
vlasy ostříhané dohola

Pušku opřel o zeď, tornu odložil
polní láhev plnou rumu dneska v noci tajně vypije
nad hlavou mu září chladný Orion
tmavá noc ho pláštěm přikryje

Náhle bledý měsíc z hory vychází
vločky sněhu zajiskří a hvězdy jako ohně zaplanou
v tichu půlnočním zvony vyzvání
myšlenky se hlavou prohání

Větve stromů šumí, voní jehličí
prázdnou láhev zahodil a tichou nocí do tmy odchází
v bílém sněhu nechal stopy hluboké
do rána už budou zaváté


BLUES 1983
Ruda Stančík

V poslední době se musím pořád ptát
proč je tolik věcí, kterých se musím bát
stroj času nás žene stále vpřed
chtělo by to ubrat plyn a pokud možno hned

Vymysleli na nás superdokonalé zbraně
chtěl bych, ale nedokážu vykašlat se na ně
ze všech stran se na nás valí mrak
kdopak tady ještě dneska věří na zázrak?

Jak dlouho vydrží zásoby chlóru?
kdy se zas objeví lepra nebo mor?
o kolik staletí se vrátíme zpět?
kolik nám zbývá dnů a kolik ještě let?

Země se chvěje, nemůžu rovně stát
a marně hledám, čemu se mám smát
snad tomu, že člověk - to zní hrdě
a že nám nic nevadí, jen když je co žrát

Tak hledám doktora, co vyléčí náš svět
hej doktore, namíchej nám bylinku, nebo rovnou jed
a zatímco vyhlížím tvůj vůz
nezbývá, než abych zpíval tohle smutný blues


PRVOMÁJOVÁ
Ruda Stančík

Hm hmmm, hmmm

Půjdem spolu do průvodu, vezmeme si mávátka
však uvidíš, co z nich zbude, jenom kousek párátka
Hmmmm, hmmmm

Začnu mávat, potom křičet, budu mávat nad hlavou
ty se ke mně potom přidáš s písní na rtech jásavou
Hmmmm, hmmmm

Na tribuně budou řečnit, a muzika bude hrát
pak vypustí holuby, tak musíme jim zatleskat
Hmmmm, hmmmm

Hele vole, podívej se, jak se dívá záhadně
ten pan v černém hubertusu, mávej vole pořádně!
mávej vole pořádně
mávej vole pořádně
mávej, mávej!
mávej vole pořádně!


NOSTALGICKÁ
Ruda Stančík

Za časů blahé paměti
sehnal jsem bony po pěti
za džíny dal jsem třicet pět
vydržely mi spoustu let

Za časů naší babičky
nosily holky spodničky
dřeváky byly zadarmo
dnes na ně šetřím nadarmo

Na návsi hrála muzika
bez jediného profíka
pod oknem voněl černej bez
a nikdo neznal moderní jazz, yes!


SMUTEK STARÉHO KOMUNISTY
Ruda Stančík

Večer přichází - temnou ulicí
tiše mrholí a hraje muzika
starý parťák s šedivou čepicí
nikam nespěchá, nikdo ho nečeká

Proč se mračí v plášti schoulený
proč se třese zimou a dýchá do dlaní
na co myslí - tichý a znavený
není všechno tak, jak by si přál

Teď šlape sám smutnou ulicí
jen pár pohledů ho z dálky provází
stáhne přes oči zmoklou čepici
v dálce slyší harmoniku hrát

Celý život svoji pravdu měl
vždycky první a nikdy neváhal
teď tu stojí v dešti ztracený
a zdá se, že neví jak dál

A tak šlape sám mokrou ulicí
zvedá límec a louže obchází
jenom hvězda (rudá hvězda) na jeho čepici
jediná ho věrně provází


TOČÍ SE SVĚT
Ruda Stančík

Nesu vám dobrou zprávu, zas bude vpořádku svět
pustíme z vězení, ty co jsou v právu
a ty, co jsme pustili posledně - zavřeme zpět

Čas běží rychlým krokem, málokdy zůstane stát
móda se mění každým rokem
blázni se fackují a pýcha předchází pád

Točí se točí, točí se svět
točí se točí milión let
točí se točí pomalu vpřed
jednou se zastaví - a vrátí se zpět

Už bratr Jan - ten s jedním okem
prý za pravdu zkoušel se prát
dějiny kráčí krok za krokem
jedenkrát vyhrajem a jindy se musíme vzdát

A přišla doba temna a další, a další povstání
pravda totiž není jen jedna
a taky rozum není k dostání

Točí se točí, točí se svět . . .

My společně stáli jsme v davu a házeli kamení
já tenkrát byl při tom a zažil tu slávu
byli jsme opilí svobodou a zmámení

A zas tady někdo stojí a v ruce má prapor a bič
zas někdo křičí - my máme pravdu
a kdo to křičel minule - ať táhne pryč!

Točí se točí, točí se svět
točí se točí milión let
točí se točí pomalu vpřed
jednou se zastaví - a vrátí se zpět
zpět, zpět, zpět, zpět . . .


KDE DOMOV MŮJ?
František Škroup 1834 / úprava textu Ruda Stančík 1984

Kde domov můj, kde domov můj?
kalná voda na lučinách
bory vykáceli po skalinách
v sadě zříš jen zvadlý květ
smutný kraj to na pohled
tady byla kdysi krásná země
země česká - domov můj
země česká - domov můj

CD1 • SANTIANO

Neptej se má milá
Kouzelná zahrada
Santiano
Jak včera, vloni
Já, kapitán
Markétě
Však jsem to říkal
Čekej mě
Tak tě vítám
Dávno, dávno
Hop, hop, hop
Zelené pláně

CD2 • STARÝ KLAVÍR

Ráno
Bílá růže
Obrázek
Alberta
Dívka z Tennessee
Blues nočního vlaku
Nashledanou lásko
Cesty
Prkna, co znamenají svět
Starý klavír

CD3 • TY A JÁ

Ty a já
Orient blues
Já tady a ty tam
El Condor Pasa
Cizinec
Půlnoční
Maria Magdalena
Neznám tvé jméno
Důvod k oslavě
Blázen na kopci
Suzanne
Anděl
Ty víš

CD5 • PODIVNÁ DOBA

Ze dne na den
Podivná doba
Smutná píseň
Štěkali na sebe
Tak si myslím
Už přišel čas
Blues o stádu krav
Zelené kabáty
Vánoční
Blues 1983
Prvomájová
Nostalgická
Smutek starého komunisty
Točí se svět
Kde domov můj?