O FOTOGRAFII
A NEJEN O NÍ
Co pro mne znamená fotografie ?
Především poznávání světa, poznávání člověka a poznávání sebe samého. Je to jakási mezilidská komunikace na vyšším stupni.
Člověk odhaluje a sděluje věci těžko odhalitelné a těžko sdělitelné, odhaluje především svůj vztah ke světu a k životu.
Je to určitý druh poezie bez použití opotřebovaných slov.

Posláním fotografie je představit člověka jinému člověku, stejně jako objasnit člověku sebe samého.
A to je nejsložitější věc na zemi . . . . (Edward Steichen)

Dobrá fotografie sama o sobě má svůj vlastní význam a smysl. Je schopna kromě věrného zobrazení reálných motivů zachytit taky cosi nehmotného a těžko definovatelného. Jakési silokřivky individuálního vnímání fotografa, jeho vazbu na vizuální podněty, zážitky a situace. Tento vztah k určitým motivům, jejich výběr a způsob realizace souvisí s osobností fotografa, s jeho intelektuální a citovou úrovní, s jeho vědomím i podvědomím.
Přestože součástí fotografické tvorby zůstává také silný prvek náhodnosti a momentu překvapení.

• • • • • •

Dnešní život - to je velmi často shon a honba za různými nesmysly. Hromadění zbytečností a marností, spousta malicherných problémů a psychických stresů. Nebezpečí fanatismu a manipulace s davem, nedostatek positivních individuálních projevů. Marný závod s časem. Všechno je příliš složité, komplikované, lidé ztrácejí přehled a nadhled nad svým jednáním. Ztrácejí víru v cokoliv a kohokoliv.
Slova a pojmy ztratily svůj význam. Sdělovací prostředky dokonale ovládly lidskou vůli, rozum a myšlení. Neustále preferovaná věda ztratila kontrolu nad svým vývojem. Život na zemi je nebezpečně ohrožen, ať už chemicko-nukleární katastrofou, udušením vlastními odpady, nebo prostě nadvládou lidské blbosti. Kultura a umění přechází postupně z vlivu politiky do sféry byznysu.

Navzdory tomuto poněkud pesimistickému pohledu na svět jsou však předmětem mého zájmu aspekty lidského života převážně pozitivní a příjemné: Dobro, krása, pravda, naděje, touha, ideál, víra, spravedlnost, upřímnost, jednoduchost, srozumitelnost, atd.... Hledání klidu, bezpečí, jistoty a harmonie v prostředí absolutního chaosu. Snažím se hledat a nacházet kolem sebe tyto ztracené pozitivní hodnoty. Jsou často ukryté pod silnou vrstvou konvenční šedi nebo komerčního lesku. Nacházím je v klidném pohledu dětských očí. V krátkých
a vzácných okamžicích zamyšlení, nebo zapomění. V klidných gestech tichého zastavení, kdy člověk na chvíli ztratí svou příslušnost
k davu a stane se na okamžik sám sebou. Hledám své obrazy doma i na cestách, v tichu přírody i v hlučném davu anonymních lidí.
V náhodném seskupení živých i neživých objektů.
V zrcadle vlastní existence.

• • • • • •

Neustále přemýšlíme o smyslu vlastní tvorby a hledáme zdůvodnění naší posedlosti. Snažíme se formulovat více nebo méně pomatené teorie, a když už se zdá, že všechno chápeme a dokážeme zdůvodnit, dostaví se najednou pochybnosti a naše počínání nám připadá marné a nesmyslné.

A přece jakási neznámá síla nás přinutí znovu vzít do ruky pero, štětec, nebo fotoaparát - a my znovu zhmotňujeme prchavé momenty našeho života, našich myšlenek a snů a znovu přemýšlíme o tom, jestli to má nějaký smysl.

Ruda Stančík

Citáty

„Význam našich fotografií přesahuje hranici její iluzivní jasnosti.“ (Bořek Sousedík)

„Ani v nejmenším nepochybuji, že lze fotografii používat jako prostředek citové interpretace“ (H. Riebesehl)

„Fotografie nejsou slova, ale vize. Částečně lze vizi vyjádřit slovem básnickým.“ (Bořek Sousedík)

„Je dobře, že někdo umí dělat fotky, abychom se na ně mohli potom dívat.“ (Jiří Albrecht)